Nightwish - Imaginaerum - recenze!

5. prosince 2011 v 22:45 | Blackwish |  Recenze
Chtěla jsem to napsat jinak . . . Zde je moje netradiční recenze na nové CD NIGHTWISH!

Nightwish - Imaginaerum

Nad dloužícími se stíny řas na tváři malého chlapce se pomalu snáší snový plášť. Spi, dítě, spi, navštiv nejzašší kouty své duše, vybav si myšlenky, které jsi hledal a nech se očarovat kouzlem hudby. Setmělo se a na té holé planině není nic, kromě toho velikého stanu. Vypadá jako věkem sešlý cirkusový stan. Cirkus to ale není, není to ani panoptikum. Je to imaginárium. Vedle něj stojí On, skladatel, poutník. Tuomas Lauri Johaness Holopainen, zvě Tě dál a ty podléháš. Tolik jsi o tom snil! Tolik jsi o tom přemýšleš, bál ses toho a doufal jsi. Teď to tu máš, tak vejdi do jeho duše!

http://truecultheavymetal.com/media/blogs/News/Nightwish%20-%20Imaginaerum.jpg



Stan se ti otevírá, pomaloučku vstupuješ a rozhlížíš se kolem. "Taiktavi" .Je tu prázdno, ticho. Všude pavučiny a pozůstatky staré slávy. Když v tom zazní ten hlas. Marco Tampani Hietala. Ten hlas je známý, uklidňuje tě, láká tě. Ponoříš se, jsi definitivně odhodlaný zjistit to tajemství.

Když tu se náhle staré divadlo probouzí a ty se nestačíš rozhlížet. Z koutů na tebe vyskakují klauni, gymnasté a artisté. Všemu tomu velí Ona. Anette Olzon. To je ta nenáviděná. Je tu chaos, šedé odstíny získávají své barvy, děsí tě ty pomalované obličeje. Přesto máš dobrý pocit, děje se to, co sis tolik přál! Vidíš své vysněné představení! Ta dáma Ti ukazuje, kým byla a ukazuje ti, kým je teď, jen podlehni tónům "Storytime" a můžeš jít dál!



Scéna se mění. Divadlo mizí, klauni se rozplynuly jako ranní mlha. Zůstává tu ona. Ale nevšímá si tě. Vidíš proč, je pod vedením vousatého pána. Ano, je to Marco. V nevídané roli. To on rozhoduje, on budí strach, ale je obdivován, protože z mála dokáže udělat vše a ona mu naprosto podléhá, možná i zapomeneš, že tu je, protože on je tak démonický. Budí obdiv, strach, úctu a ohromení. Vládne všemu, jí, řece i těm mladým duším, jenž se v slepé poslušnosti připojili k té hrůzné symfonii. Tak vypadá "Ghost river".

Tep ti stoupá, hlava je zmatená, tak zpomal, lásko, zpomal ("Slow, love, slow")! V tom kolotoči omdléváš a probouzí tě svěží vánek vonícího moře. Otevíráš pomalu oči. Vlny omývají skalnaté pobřeží, na němž stojí kabaret. Je tu dáma. Je to ona, ano. Nebo snad ne? Nechce ti ukázat svou tvář, je to opravdu ona? Ona, kterou jsi opovrhoval? Laškuje, mate tě, chceš ji polapit, ale ona ti uniká jako vítr mezi prsty. Zamiloval jsi se. Běžíš dlouho, až ona nakonec zmizí docela.

Pláčeš . . . jsi sám, jen ty a čas, který plyne stejně jako tvé slzy po čisté tváři.

Nostalgie mizí, stejně jako obraz dámy. "I Wont my Tears Back". Tóny se střídají rychle, zřetelně a známě, jsi ve svém živlu, tohle přece znáš! Oddechl jsi si, že jsi na své půdě. Oddáváš se tanci, radosti, severským nástrojům, opilým proslovům a chtíčům. Opájíš se, svět se točí, dostal tě, už zase. Jsi jeho, už tě nepustí. Nohy se pletou, ale nedokáží přestat slavit tancem.

Po dlouhé noci nastává krušné ráno. Chytili tě, zmocnili se tě, duše zemřelých dětí lkají a ty, uvězněn v jeskyni stínů, zkoumáš svá symfonická pouta a chceš se z nich dostat. Strach je ale větší než ty. Přichází paní domu. Je to šeredná čarodějnice a přece je to stále ona! Takhle sis mě vždycky představoval, ptá se. Takhle jsi to chtěl? Dobrá, vyhovíme ti! Sype ti sůl do ran, vysmívá se. A přece i ona podléhá strachu. Podléhá Jemu! On je zpátky a opět velí! A není zlý. Není ani dobrý. Přesto úcta trvá, když předvádí sílu svého hlasu. Vše jede ve svých kolejích, on to dokáže zkrotit, "Scaretale"!

Zážitků je moc, opět padáš v mdloby, v dáli slyšíš "Arabesque" a cítíš změnu, někam putuješ, tvá duše letí přes údolí, hory i nekonečné lesy. Letí na místo určení, "Turn Loose The Mermaids" čeká aby tě ukonejšila.

Hladí tě jemně, omývá znavená víčka slanou vodou a její jemnost ti do žil vlévá novou sílu. Tolik potřebnou. Jsem v nebi, ptáš se. Odpovědi se ti však nedostává, zpěv sirén tě láká na další cestu do nejskrytějších fantasií. A ty se vydáváš zjistit cíl své cesty.

Cesta je dlouhá, ale rychle ubíhá, protože tóny "Rest Calm" že nabíjí životem. Víš, že pokračovat je správné a užíváš si to. Vzhlížíš k zítřkům, aniž zapomínáš na včerejšky. Plavba je klidná. Oni dva tě ukonější vždycky.

Připlouváš na známě neznámé pobřezí. Bílý písek, tak prázdno a tak plno. Dýcháš čerstvý vzduch, doplňuješ zásoby, protože víš, že ten cíl, kam míříš je blízko. A víš, že je tu někdo, kdo ti pomůže ho najít. A je jich víc. "The Crow, The Owl And The Dove".

Je to tu. Velký okamžik dne. Posledí jízda ( "Last Ride Of The Day"). Chceš se do toho vrhnout po hlavě, ale ona ti to nedovolí, buď opatrný, pozvolna! Varuje a pak už tě pouští do lunaparku snů. Kolotoč života běží a lampiony ozářily celou oblohu. Oči se blýskají je tu vše, co sis tolik přál. Ochutnáváš plnými doušky. Ptáš se, smíš-li. Ale ono tě to pohltí, celého, neohlížíš se, jen dál, dál, co je za rohem?

Ano, tohle za to stálo . . . tohle jsem já . . . "Song Of Me". Prošel jsem vším, pohlédl jsem do těch koutů, oprášil jsem staré fantasie hluboko chované v mém srdci. Zažil jsem hluboké touhy, prožil zakázané náděje i hrůzy. Symfonie života mého! A oni to ví a říkají mi to, co nechci slyšet, chci se vrátit, chci to vše prožít znova. Nenechají mě, musí to dopovědět, proč?

Vydržím jejich řeči, duchaplné řeči . . . A s velmi živou vzpomínkou zvanou " Imaginaerum" vše prožívám znovu, vzdáleně, mizí mi to před očima, chytám rozuteklé myšlenky, ale ony jsou dál a dál, mizí v černých dírách, já se probouzím a vím, že jsem prožila něco neskutečného a neopakovatelného . . .

Hodnocení: 10/10



Takhle vidím Imaginaerum já. Jak ho vidí sám autor, Tuomas Holopainen, uvidíme na přelomu jara s létem, příští rok . . .
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Variksepelatin Variksepelatin | 5. prosince 2011 v 22:53 | Reagovat

Nejkrásněji napsaná recenze, kterou jsem kdy četl. A já si myslel, že dívky s nespoutanou fantazií už nejsou.. Opravdu pěkné. A Tuomas by jistě souhlasil. :-)

2 Blackwish Blackwish | 5. prosince 2011 v 22:54 | Reagovat

[1]: Oh děkuji . . .  Moc si toho vážím . . :)

3 Zdebra Zdebra | Web | 5. prosince 2011 v 23:00 | Reagovat

Wow, moc pěkně napsané. Nejoriginálnější recenze, co jsem kdy četla. :)

4 Markéta Zanahorita Markéta Zanahorita | 6. prosince 2011 v 8:54 | Reagovat

Teda, Blakwish, opět smekám před tvým spisovatelským umem :-* Tak netradiční a krásnou recenzi jsem nikdy nečetla :D Opravdu mám teď obrovskou chuť si to album jít pustit, škoda že jsem ve škole :D Jinak mě ale na první ani druhý poslech nezaujalo, takže jsem zvědavá, co to udělá spolu s tímto příběhem..Nechceš jim ho prodat? :D

5 Iris Iris | 6. prosince 2011 v 13:24 | Reagovat

Četla jsem začátek a přestala ve chvíli kdy jsem si přečetla "Marco Tampani Hietala" Blackwish prosím.. Oprav tuhle hroznou hrubku a neprzni prosím jména umělců.. Je to Tapani Hietala.

6 Jiří Jiří | 6. prosince 2011 v 16:00 | Reagovat

[5]: nebuďme detailisty,nějaký překlep,všichni víme o koho jde))celkem pěkně napsáno,i když to není můj šálek piva) 8-)

7 Cantharus Mortifera Cantharus Mortifera | Web | 6. prosince 2011 v 18:15 | Reagovat

Taikatalvi; klauni se roplynuli; I want my tears back; tóny "Rest calm" tě nabíjí. Nechci kritizovat, jen upozorňuji na překlepy:)

Imaginaerum jsem slyšela zatím jednou celé a jednou z části, protože jsem u toho usnula. Tedy spíš opačně - poprvé jsem  toho usnula, protože jsem si neprozřetelně lehla na postel a po dni ve škole bych to zalomila bez ohledu na to, jestli by mi hrála klasika, nebo deathrock. Podruhé jsem musela uznat, že je to album povedené, líbí se mi, moc, má mnoho variant, stylů a přitom to zůstávají Nightwish. Jen mě trochu mrzí, že tam má Anette vlastně strašně málo prostoru. Na druhou stranu ale to co zpívá, zpívá naprosto perfektě. Pro mě je Anette neskutečná osobnost, dokázala se zapojit do zaběhnuté skupiny a zaplnit místo po Tarje. A nevadí mi to. Upřímně, na Imaginaeru se zpívá hned několika způsoby, styly. A pak mi někdo tvrďte, že to není Zpěvačka s velký Z. A co, že ne operní!

8 Avilan Avilan | Web | 6. prosince 2011 v 19:46 | Reagovat

Já nemám slov.. Ta recenze je fakt úžasná a všechno do puntíku vystihuje.... Já se do toho alba zamilovala. Opravdu jsem se bála, co z toho vyleze, ale tohle předčilo mé očekávání...

9 Fée Fée | Web | 6. prosince 2011 v 20:03 | Reagovat

Na youtube jsem viděla video, ve kterém Tuomas (mimochodem sladkou finštinou) mluvil o Storytime a říkal, že spolu s I want my tears back (myslím) jsou to singly, co charakterizují celé album. A já s tím souhlasím. Je prostě skvělé, pohádkové, kouzelné...

10 Nebožka Nebožka | Web | 7. prosince 2011 v 17:11 | Reagovat

NejzaZší, poéto;)

11 Ihmissusi Ihmissusi | 7. prosince 2011 v 17:45 | Reagovat

Recenze je vskutku kvalitní a ojedinělá :-) Smekám svůj pomyslný klobouk :-D

Já osobně jsem si album poslechla a takřka ho obrečela. Z mnou oblíbené kapely se stalo něco, co zde raději nebudu vypisovat. Většina lidí by mi to zde vyvracela a o zbytečné hádky vskutku  nestojím :-) Pro mě tímto albem NW umřeli 8-)

Ale tvůj popis alba je opravdu neskutečný ;-) :D

12 Barča Barča | 7. prosince 2011 v 19:25 | Reagovat

Taky se mi ta recenze moc líbí a já si naopak myslím, ne vím, že toto album je jejich nejlepší, nejoriginálnější, má duši, je to něco nového. Tímto albem mě dostali ještě víc a to jsem myslela, že už to nejde! :) A Ano, já vždy tvrdila, že Anette je zpěvačka s velkým Z. :) To, co na tomto CD spolu s Marcem pěvecky dokázali je neskutečné. :)

13 Markéta Zanahorita Markéta Zanahorita | 8. prosince 2011 v 11:33 | Reagovat

http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=qoAfwVaniac  ; Tady Tuomas mluví o albu...Jak to vidí on :)

14 Black Black | 8. prosince 2011 v 20:50 | Reagovat

no téda!!!!to je ta nejdokonalejší recenze,jakou jsem kdy četla,víjmečná recenze na víjmečné album.Na Imaginaerum jsem byla zvědavá,jak dopadne,do té doby jsem Anette moc nemusela,ale tady ukázala,že je opravdu dobrá,i když mojí jedničkou je pořád Tarja,naučila jsem se jí respektovat.nemyslím si,že jsou teď NW horší,jen jsou prostě jiní.A Anette s Marcem podali opravdu skvělý pěvecký výkon!

15 Blackwish Blackwish | 9. prosince 2011 v 19:02 | Reagovat

Díky lidi:)))

16 papája papája | Web | 11. prosince 2011 v 17:39 | Reagovat

Už abych si to poslechla celý :)

17 Katka Katka | 14. prosince 2011 v 10:26 | Reagovat

Nádhera...ještě jsem nic takového nečetla...jako bych byla tím dítětem...při každém odstavci mi v hlavě hrála příslušná písnička...prostě úžasné :-)

18 mysus mysus | 17. prosince 2011 v 18:14 | Reagovat

po prvom pocuti...velke rozpaky, a chvilami som aj lutoval ze som uz kupil listky na aprilovy koncert dokonca do golden circlu .Druhe, pozornejsie pocutie - to ma uz niektore skladby zacali zaujimat viac...a teraz(5+pocuti) uz som nadseny a koncertu sa neviem dockat. Myslim, ze dcera, ktora nechcela ist,lebo nema rada Anette uz zacina lutovat.Anette je tu bez diskusie skvela,dokonca by mozno mohla mat este viac priestoru

19 JamesBit007 JamesBit007 | 28. prosince 2011 v 20:13 | Reagovat

Škoda, že tak skvělý lyrický text recenze patří nejslabšímu albu kapely, plném zbytečného balastu, výpůjček od jiných i z předchozích alb.... mistrovsky nafouknuté velké nic, pár nápadů, které by v minulosti stačily tak na tři skladby :-(
Nové album: zklamání aneb mnoho povyku pro nic. :-(

20 mysus mysus | 1. ledna 2012 v 1:01 | Reagovat

@JamesBit007 zopakujem sa.....skus si to vypocut viackrat...ja som to "zozral aj s navijakom"...ok, ale co je daleko zvlastnejsie moja manzelka tiez...to uz chvilami nechapem ani ja...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama