Našla jsem vůli žít

15. prosince 2015 v 14:11 | Blackwish
V září jsem totálně selhala, sesunula jsem, zlomila si křídla. Byla jsem zavřená v blázinci a nyní jsem ještě doma na nemocenské, všechno to vstřebávám a hlavně začíná mi být psychicky dobře. A já jsem za to tak strašně vděčná!

Mám pocit, že jsem zažila něco neuvěřitelného a zrůdného, umřela jsem uvnitř a vrátila se živá. Poznala jsem neskutečný strach, chuť zemřít, nutkání si ubližovat, pocit tíhy celého světa, zmizení identity . . . Nelze to úplně popsat, kdo to nezažil, tomu slova nic neřeknou. Byl to nejhorší rok v mém životě, ztratila jsem všechny jistoty, půdu pod nohama. Zkrátka řečeno, bylo mi fakt hodně moc mizerně.


A teď? Ještě nejsem úplně ok, musím se trochu vzpamatovat a vstřebat to všechno, ale oproti tomu, jaké to bylo předtím, se cítím jako v nebi. Našla jsem chuť žít a rostou mi nová křídla. Jsem schopná dělat věci, které jsou pro jiné naprostou samozřejmostí - umím ráno vstát z postele, dokážu se zapojit do domácnosti, jsem schopná objednat se k lékaři, či dojít na smluvenou shůzku a taky se učím odepisovat lidem, kteří mi píšou.

Už jsem to zase já, prošla jsem si peklem a teď se vracím, silnější než kdy dřív. Vrátila se mi vůle a chuť do života a také je zpátky mé pověstné štěstí. Mám dvě fungující kapely, LateXjesuS a ONA, které miluji a plánuju hvězdou budoucnost! Z psychiatrické léčebny mám spoustu inspirace. A můžu s jistotou říct, že příští rok udělám spoustu významných kroků směrem ke splnění svých snů!

Chtěla bych lidem, kteří prožívají podobné zhroucení, či depresivní stavu říct, že nejsou sami. Jsem tu s vámi a jsem důkazem toho, že může být líp. Neváhejte mi napsat, pokud chcete nějak "poradit" nebo se jen vypovídat, ráda se podělím o své zkušenosti. Klidně mě kontaktujte na mém facebooku, nebo se anonymně zeptejte na mém asku, budu se snažit všem odpovědět.

A těm, kteří tohle neznají bych chtěla říct, aby byli hodní a empatičtí k lidem, kteří nejsou tak šťastní jako oni, nikdy nevíte, co se člověku stalo a proč je takový, jaký je. Neodsuzujte pokud člověka opravdu nepoznáte. Slepému pomůžete přes přechod, pomozte nám úsměvem a pochopením.

Vaše
Blackwish
FAITH/FIGHT
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sracky Sracky | 15. prosince 2015 v 19:25 | Reagovat

To je zase snůška sraček, ostatne jako vzdycky.

2 Venca Venca | 15. prosince 2015 v 20:09 | Reagovat

Tak super, vítej zpátky :-). Prošel a semtam si procházím něčím podobným, ale v mnohem, mnohem, menší míře (klep klep). Líbí se mi tvůj závěr, že je třeba se podporovat a nebýt v tom sami :). Ať se daří!

Venca z VATu (pochybuju že si ještě vzpomeneš, ale to vůbec neva :D)

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 15. prosince 2015 v 20:37 | Reagovat

Držím palce, jen tak dál :) Znám pár lidí, kteří si prošli psychickými nemocemi a mnohdy jsou mnohem horší než ty fyzické... vlastně psychické problémy se projevují potom ve fyzické stránce...
Přeji hodně štěstí a krásné Vánoce :)

4 Antia Antia | Web | 15. prosince 2015 v 21:18 | Reagovat

Bezva že ti je líp, ale to ostatní mi přijde takový... já nevim, zbytečný kecy, který se dočteš všude.

5 Cíťa Cíťa | Web | 15. prosince 2015 v 21:31 | Reagovat

Super, že jsi v pohodě :D. Jinak máš úplně boží boty na tý fotce na záhlaví a jinak upe super styl (soudě dle fotek). Můžu se tě zeptat co posloucháš za styl hudby?

6 Honey Cube Honey Cube | 16. prosince 2015 v 0:23 | Reagovat

Ahoj :) sice jsem se k vaší hudbě ještě nedostala, ale narazila jsem na tento článek a tvůj blog a chci ti říct, že ti moc fandím. Předběhla jsi mě ve svých zkušenostech o dva měsíce, ale vím i o někom, koho jsem zase předběhla já. A ten skutečně zemřel.

Nikdy v tom nejsme sami ;) Člověku se pak úplně změní hodnoty. Svět není jednoznačný, žít není snadné, ale proč se na život nepodívat taky z jiné stránky? ;)

Drž se a měj se pěkně. Přeji hodně úspěchů :)

Katka

7 Irena Irena | 16. prosince 2015 v 6:43 | Reagovat

Moc držím pěsti. :-)

8 Bizetka Bizetka | E-mail | 16. prosince 2015 v 20:39 | Reagovat

:) poprvé co bych chtěla napsat... nesouhlasím absolutně s některými komentáři ... A přesně jak píšeš, ten kdo si tím neprojde nikdy nepochopí psychicky nemocné... Já to bohužel dědím po matce jako vše ostatní... a bohužel já už od mala... vím moc dobře co jsou deprese... jak člověk trpí .... v pubertě sem se i několikrát pokusila si ublížit...  ubližovala si ... když na to přišla mamka tak se zhroutila s větou proboha co dělám špatně ...podařilo se mi na chvíli svoje stavi utlumit a bohužel hromaždit v sobě... až do nedávna kdy zkončil celej muj svět....zní to směšně ... ale celou pak tu dobu sem strávila s konmi ...vlastně už od mala až dodnes .. jsou moji láskou mim snem..   :) :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama